Liptov ride 2018
První štafetový závod letošního roku proběhl 7.4 na Slovensku v divoké kráse podtatranského Liptovského Mikuláše. Oproti klasickým závodům extrémní štafety razí myšlenku „H2O v různých skupenstvích“ a k běhu do vrchu, MTB, přidává disciplíny skialp a lyžový freeride a naopak ubírá klasický paragliding.
Enormním zájmem byli šokování nejen pořadatelé, protože open window pro registraci se letos naplnilo během čtyř hodin! Na to, že jde teprve o třetí ročník, jde o ohromný úspěch, který zavazuje k super akci a naznačuje slibnou budoucnost a pevný program pro první dubnový víkend na další roky...
Náš tým ASS Technika Brno loni vybojoval první místo těsně před místním favorizovaným týmem Rychlé šípy a bylo jasné, že se s tím kluci nechtějí smířit a letos nám hodlají prvenství uzmout a navrátit ho do domácích rukou.
Moje disciplína, kajak, má taktéž odlišné parametry. Namísto klasické hodinové etapy je to s bídou deset minut, z toho se tak cca čtvrtina běží s kajakem na rameni podél řeky. Letos se navíc poupravili pravidla, takže se závod jede na kajacích kratších, tj. významně pomalejších, což zcela jistě vyústí v kratší rozestupy. Pro velký závod je navíc trochu nešťastné použití trestných vteřin, které se přičítají k času za dotek či neprojetí brány. Zneprůhledňuje to finální vyhodnocení a komplikuje čitelnost výsledků. Aspoň je prostor pro zlepšení pro další ročníky! Navíc mají lokální kajakáři ohromnou výhodu ve znalosti terénu a možných brankových kombinací. Kajaky se dají bezstarostně vypůjčit rovnou na kanále, či např. od: www.waterelement.cz .
Závod začíná v nepříjemném sychravém ránu 8hodin výběhem borců, co se rozhodli potrápit své tělo absolvováním všech disciplín. Je to vskutku královský počin, hodný uctivého respektu. Hodinu po nich vyrážejí i ostatní: klasické týmové štafety.
Náš tým ze sebe klasicky vydá to nejlepší. Milan to rozběhne na bednu, Tomáš to na skialpech ještě vylepší, freeride nám fest zkomplikuje organizační improvizace: z nějakého důvodu je potřeba závod zastavit a pak s prodlevou opět spustit. Bohužel však dojde ke zmatkům a tým před námi vyjíždí s cca polovičním časovým odstupem než ty za ním! Velká škoda, trochu to kazí atmosféru...
Milan pak na kole s celkově nejlepším výsledkem ze všech bikerů mohutně stáhne náskok prvního týmu, a to včetně jejich neoprávněného zvýhodnění z freeridu. Předává mi tedy jako druhý s odstupem pouhé cca minuty.
Vybíhám krátkým sprintem, za chvíli jsem u své lodě, se kterou tedy závodím poprové, hážu na ramenu a vyrážím na nasedací místo cca 400m vzdálené. Na kajak sedám totálně v kyslíkovém dluhu, třesoucí se ruky taktak zvládnou nasadit špricdeku a vyráží se pádlovat. Nejdříve proti proudu na rovné vodě objet bojku. Srovnám si tempo i náladu, protože viditelně jezdce přede mnou stahuji. Je jasné, že předjet ho nemám šanci, ale stále je velká pravděpodobnost, že někde ťukne do brány a penalizace rázem přerovná výsledky. Jak to tady a teď zaválíme tedy rozhodne o celkovém vítezství.
Objedu bójku a supím zpět po proudu do vodáckého areálu a centra akce. Začínají první vlnky a první povodné pranky. Ubírám na tempu, teď je důležité nic nepokazit, neťuknout nešťastně pádlem, či nenechat loď odsadit nepříjemnými vodními válci.
Daří se. Hlavní kombinaci projíždím čistě a rychle bez potřeby extra pádlování. Sil už moc a po povinném doteku banneru na břehu přichází ještě poslední zrádná kombinace. Zde se projevuje moje neznalost místního terénu. Nevím, jak silný je šikmý válec za kterým trůnní poslední brána závodu a rozhoduji se ho raději na jistotu objet, což není nejlepší nápad, proud se v betovém objetí nechová zrovna přirozeně a odsadí mne nepříjemně napravo. Snažím se to vykontrovat do branky a na poslední chvíli do branky nacpu hlavu s pádlem. Chvíli pátrám pohledem, zda mi tento manévr uznají, a zda se nebudu muset do branky vrátit, ale mávají, že ano, že dobré. Škoda těch ztracených vteřin. Následuje už jenom krátký sprint do konce a výběh s kajakem do cílové brány.
První kajakář sice chybu neudělal, ale po dotazu, jak to bylo na těch Freeridech, dojde ke zpětnému přičtení stejných rozestupů jako ostatních, což posunuje první tým až za nás a my se tedy s odstupem času stáváme opět vítězem celého závodu!
Závod má skvělou atmosféru. Je krásně moderovaný, spousta diváků na břehu fandí všem závodníkům, najdete místo pro vyblbnutí dětí, zevlovací polštáře u vody, spousta zajímavých stánků. Co víc si přát.
Na konci se vyhlásí vítězové disciplín, vítězové individuálního závodu, kde vyhrává Michal Krista (pravděpodobně jde o první závod, kde takto mocně rozhodoval kajak, který on bravurně ovládá a díky brutálním penalizacím borců před sebou tak jejich náskok předehnal... ), a na konec dojde k hlavnímu vyhlášení týmů, kde si slavnostně vystoupáme pro vítězný putovní pohár.
Večer následuje ve městě afterparty, která je plnohodnotnou tečkou za parádním závodem a která nechává pocit natěšení na další ročník tohoto opravdu skvělého závodu.
Takže vážení pořadatelé a všichni zúčastnění: moc Vám děkuji, byli jste skvělí!
A taky jako vždy, díky skvělému týmu: Milan Janata, Tomáš Lichý, Viki Galuška, Milan Damek a manažer Ruda Drnec!
A bez speciální výživy z www.eshop.czechbeast.cz by to nešlo, stejně jako bez vybavení z www.waterelement.cz a www.pinguincz.cz , i Vám, přátelé, za podporu, velké dík.